no vidím, že mě máš zmapovaného co mi chybí :-)
a co, dáte i všechny tisícovky? Myslím, že Petr psal, že má i všechny tisícovky kromě Šumavy, Vláďa je určitě sbírá (vždycky, když si nějakou dávám na peakclimberu, tak Vláďa tam má výstup :-)) a ty jsi se Martine zaměřil asi jen na ultra což?

15.10.2019, obnoveno 26.6.2020

Dobrý den,mám možná nový,692 Baldský vrch,sedlo 577 u Poličky k ultra 784 Karlštejn? Můj dotaz:nešlo by udělat všechny ultrakopce i na hraničním hřebeni,není to tak daleko od našich hranic? 1456 Velký Javor má sedlo u Letohradu 425 (dle mého přeměření 427) ke Sněžce,nemůže mít někde po cestě nižší(vede to Rakouském ve Vitorazsku).A pak mám opravu výšky Děčínu,není 554,ale asi 551, tudíž prominence 297,ne 300. Pod sloupem je fakt terén 550,nejvyšší místo asi 15 m východně o metr výš.

28.12.2018, obnoveno 26.6.2020

Dobrý den,mám asi další UK,850 Stanovnická Kyčera má sedlo asi 731 k 960 Frňovské a 1071 Vel.Javorniku na Slovensku. A Červený kámen je o 5 m vyšší,695,takže prominence 288 misto 283.

11.1.2019, obnoveno 26.6.2020

Dobrý den, díky za tipy a dotazy.
a) Tip na Baldov bohužel nevyšel, má klíčové sedlo 615 m, u Horní Jedlové, asi 4 km ZJZ. Od sedla stoupají svahy na mateřský Horní les. Takže prominence jenom 77 m.
b) Hory a kopce za hranicemi se špatně měří, nemáme pro ně zeměpisné Mapy.cz s pětimetrovými vrstevnicemi ani geografickou mapu ČÚZK, kde jsou vrstevnice často ještě hustší. Takže ultrakopce za hranicemi neplánuji, ale ultratisícovky za hranicemi jsem zaměřil. Nejsou v tabulce, ale na stránkách jednotlivých pohoří - na Šumavě 6 v Německu a 2 v Rakousku, v Jesenické oblasti 2, v Javorníkách 2, v Krušných horách a přilehlých Smrčinách 4 a v Jizerkách 1.
c) Děvín jsem prozkoumal a těch 554.43 m je fakt výška čtyřmetrového pilíře. Snažil jsem se najít nějaký zdroj k těm 551 m, ale nic věrohodného jsem nenašel. Naopak jsem našel několik stránek s výškou 548,7 m. Takže těch 550 m je asi nejlíp doložitelná výška, v tabulce a mapách to opravím. Zároveň jsem dozaměřil sedlo, které leží na východním kraji rakouské vesnice Ameis a podle Mapy.cz je někde mezi vrstevnicemi 240-250 m. Takže na prominenci 300 metrů tam je ještě rezerva :-)

12.1.2019, obnoveno 26.6.2020

Dobrý den,
Děvín má dokonce sedlo 202 Z od Mikulova,takže má promin.349. Sedla v Rakousku k Novohradským horám jsou vsechna vyssi.Pro hřebenové hory u našich hranic je dobré peaklist.org a peakbagger.com. Už jsem si udělal všechny hraniční přes prom.250 m.,je to zajímavé,např.1029 Javor,584 Skřičné,505 Jelení kámen v Bav.,501 Roklan,489 Peilstein,485 Velká Sova. Na vyřazení z ultra je možná 1084 Vrchmezí,jen 98 m,sedlo 986 Bukačka,ale nejisté,v č. a pol.mape je jako vždy rozdíl 1-2m,spíš beru naší.Mam těch oprav a zpřesnění víc,kdybyste mohl,napište mi na arco4@seznam.cz,muzu poslat i své tabulky a metodu měření,ať nemusíme psát sem veřejně.A díky za tyto stránky,hodně mě inspirovaly:-)

24.3.2019, obnoveno 26.6.2020

Nový ultrakopec je Kamenitý vrch u Losin v okr.Sumperk,odhadem prom.asi 110.

2 větší chybičky z oblasti Jeseníků: 958 Buková hora má 145,ne 181 (813 Červenovodské sedlo). 868 Zámecký pahorek má 121,ne 150 (747 Starý Rejvíz,záměna za 718 klíč.sedlo Příčného vrchu). 966 Ovčí vrch 107 (859 Hvězda),Kamenný vrch u Šumperku je o 9 m vyšší (964,ne 955,prom.176)

Jen drobnosti: 1343 Jezerní hora má 312 (s.1031 Brennes), 587 Brdo má 293 (s.294 u Kozlan,ne 310), 990 Kyčera 252 (s 738 Stecówka,ne 725),1337 Plesná 255(s.1082 Brennet),919 Poluška 249 (s.670 u Rybníka),900 Borůvková h.(ne 899)235 (s.665 Travná-Landek),461 Říp (ne 455) 235 (s.226,ne 221),takže promin.jen o metr jiná než u Vás:-)

24.3.2019, obnoveno 26.6.2020

Dobrý den, nový ultrakopec je možná Zubštejn (688 m.n.m.), prosím o přeměření. Podle mě má klíčové sedlo 550 u Lesoňovic ke kopci Křižnice neboli Lány (637), další sedlo 565 u nádraží Bystřice n. Pernštejnem. Další sedla jsou už všechny výš, hřbetnice pokračuje na 683 Holý vrch, 708 Rychtářův kopec (první vyšší než Zubštejn), 822 Kopeček, 824 Křížový javor a 836 Devět skal (první ultrakopec).
Děkuji, kontakt: arco4@seznam.cz

8.11.2018, obnoveno 26.6.2020

Dobrý den,
díky moc, je to opravdu tak, Zubštejn je nový ultrakopec! Podle geografické mapy ČÚZK (na ikatastr.cz) má sedlo u Lesoňovic nadmořskou výšku 550,5 m a žádné vyšší sedlo Zubštejn nemá. Samotný Zubštejn má 687,6 m, takže prominene je slušných 137 m a je to jasný ultrakopec, dosud neprávem přehlížený :-) V nejbližší době ho přidám do tabulky.

9.11.2018, obnoveno 26.6.2020

Tak se mi dne 23.9.2018 podařilo dokončit výstupy na všechny ultratisícovky v Česku.
Hurá!

25.9.2018, obnoveno 26.6.2020

Hurá! Velká gratulace! :-)
Která byla ta poslední?

5.10.2018, obnoveno 26.6.2020

máš to i včetně zakázaných? :-)

5.10.2018, obnoveno 26.6.2020

Taky gratuluju!

5.10.2018, obnoveno 26.6.2020

Jako poslední jsem vylezl na Polecký vrch (1120 m) na Šumavě. Kromě Šumavy jsem byl na všech tisícovkách ve všech ostatních pohořích, nejen na ultratisícovkách. Ale protože na Šumavě je tisícovek hodně (je jich tam 286) a já jsem z Ostravy a mám to tam daleko, soustředil jsem se tam hlavně na ty ultra. Z těch 286 - ti šumavských mám 145, ale ultrovky jsou mezi nimi již všechny.
A díky za gratulaci
PE

5.10.2018, obnoveno 26.6.2020

Není mi u prominence jasný její popis.
Prominence = počet výškových metrů, o které musíme minimálně sestoupit, abychom se dostali na vyšší místo.
Pořád nějak nechápu, jak se dostanu na vyšší místo, když sestupuji. Může mi to někdo lidsky vysvětlit? Základy fyziky i selský rozum mi říká, že když sestupuji, tak se dostávám na nižší místo.

1.5.2018, obnoveno 26.6.2020

Díky za dotaz. Prominence je trochu abstraktní veličina, a tak jsou i ty definice trochu abstraktní. Je jich hned několik, viz https://www.ultratisicovky.cz/products/prominence/ nebo https://cs.wikipedia.org/wiki/Prominence. Nejjednodušší je asi ta, že jde o rozdíl mezi výškou vrcholu a sedlem s vyšší horou. Ale nestačí vzít libovolné sedlo s libovolnou vyšší horou, musí to být sedlo klíčové, tj. nejvyšší možné. Proto je celkem šikovná ta definice s klesáním a stoupáním, protože nepotřebuje specifikovat to sedlo, stačí, že zmiňuje výškové metry, o které musíme "minimálně" sesoupit, abychom mohli začít stoupat na vyšší místo. Nejlepší bude příklad - třeba takový Bezděz, což je vlastně dvojvrchol Velký Bezděz + Malý Bezděz. Prominence Malého Bezdězu je rozdíl jeho výšky (577 m) a výšky sedla s Velkým Bezdězem (486 m), tj. 577-486=91 metrů. Proč se ale bere zrovna sedlo s Velkým Bezdězem a ne třeba sedlo se Sněžkou? Protože tak hluboko klesat nemusíme, stačí sestoupit jenom 91 výškových metrů do tohoto sedla, abychom mohli začít stoupat na nějaké vyšší místo, kterým je Velký Bezděz. Prominencí potom můžeme poměřovat význačnost vrcholů - Malý Bezděz ční 91 metrů nad sedlo s Velkým Bezdězem, ale Velký Bezděz ční nad celé své okolí, konkrétně 285 metrů nad sedlo s Vlhoštěm, nejvyšší horou Dokeské pahorkatiny, je tedy proto výraznější a víc "ultra" :-)

4.5.2018, obnoveno 26.6.2020